První květnový víkend Tenšin dódžó pořádalo seminář iaidó s Vláďou Hyndrákem. Vyrazili jsme už v pátek v podvečer, ale do Zlína dorazili až v sobotu 
. Na Vysočině se snad v každé vísce upalovaly čarodejnice a veliké plameny o tom dávaly svým světlem do okolí znát. Přišlo mi to, jako by vesnice soutěžily v tom, čí vatra bude mít větší plameny. 6 metrová výška plamenů nebyla nic zvláštního - akceschopným sborům dobrovolných hasičů vivat a poklona. Přiznám se, že by mě nenapadlo, že do Zlína se z Budějc jezdí přes Rožnov pod Radhoštěm a ten páteční večer jsem tak jeli. Příčinnou byla Vláďovo upřímná nabídka pomoci bezradnému páru lidí u benzínky nedaleko Brna, jenž měli poruchu s autem. Tak jsme je prostě do nějaké vesničky u Rožnova dovezli. Věřím, že těm lidem Vláďovo nabídka musela připadat, jak z jiného světa - uskutečnění křesťanské pomoci bližnímu svému nebo budhistického altruismu. My Jihočeši neznalí moravského zeměpisu, jsme předpokládali, že vesnička, jenž má v názvu slovo Bečva bude blízko Zlína, ale po té co jsme při jízdě zjistili, jak je to doopravdy, tak to pak už nikdo moc neřešil a prostě se jelo. Dlouho po půlnoci jsme dorazili do Tenšin dódžó a do rána tvrdě spali.
Následovaly dva dny cvičení iaidó kata a technik s bokutó ve dvojicích. Na seminář přijelo celkem tak 20 lidí, co jsem pochytil, tak asi samí Češi a Moravané a také Japonka Tomoko, jenž v Bratislavě učí japonštinu. Tentokrát Vláďa začal také od kihonu a vysvětlil ovládání těla dle poučky aši-koši-te. Vyčerpávajícím způsobem objasnil práci nohou, práci boků a práci rukou. Na každou část se dělalo mnoho cvičení, tak že člověk pochopil, jak se to či ono může naučit. Dalším předmětem našeho snažení bylo pochopení a naučení se provádět techniky v kikentaiiči ( souhra energie, meče, těla do celku ). Také další esence iaidó jako mecuke (způsob dívání nebo pozorování), heijóšin (bežná mysl), kokjú (dýchání), tanden (používání středu těla, rovnováhy, plnění oblasti břicha) , zanšin (pozornost, bdělost) a jiné … byly probrány ve vztahu kihonu i kata. Sobotní cvičení se odehrávalo ve velké tělocvičně s krásným výhledem na zlínské kopce a v sousedství říčky, jenž obývala nutrie. My uvnitř tělocvičny jsme se po zbytek odpoledne věnovali obsahu prvních 6 ZNKR Seitei kata. Jelikož následující víkend jsou v Turčianských Teplicích zkoušky, tak to byla vlastně příprava na ně. Po 5.hodině odpoledne cvičení skončilo a sobotní večer proběhl v rámci zajímavých diskuzí ohledně všeho možného, hlavně iaidó a jap. kultury a k tomu jídlo a pití - prostě hospoda s iaidistama. Tomoko projevila znalosti slovenštiny a angličtiny, Vláďa zase znalosti japonštiny. Nijak jsme to diskutování nepřeháněli, aspoň někteří tedy. Každopádně jsem uvítal, že konečně dospím únavu z cvičení a nevyspání z předchozí noci. Noc spánku v dódžó splnila svůj účel a nás přivítalo nedělní deštivé ráno.
V neděli se cvičilo v Tenšin dódžó, kam se nás vměstnalo asi 15, ale na úroveň cvičení to nemělo kupodivu vliv. Vláďa nás provedl zbytkem ZNKR Seitei kata, občas něco kvalitně doplnil Michal Kolísek. Během těch dvou dnů se hodně vysvětlovalo, hodně cvičilo, takže si každej našel něco, co jeho iai zase posunulo výše. Samotná účast na seminářích na růst nestačí a je třeba načerpané znalosti převést do běžného tréninku a i k tomuto jsme dostali nějaké tipy. Vláďa obcházel postupně během cvičení lidi a opravoval jejich provedení. To je také klad menších seminářů - méně lidí a učitel se vám osobně může více věnovat. Patrik Orth z Tenšin dódžó přislíbil do budoucna, že zváží zajištění větší tělocvičny v případě stejně hojné účasti na nedělní části semináře. Cesta zpátky do Budějc byla samá objížďka, takže se trochu protáhla. Hlavně, že jsme v pořádku dojeli.
Vláďa teď v květnu odjíždí na 3 měsíce s celou rodinou do Japonska za svými japonskými přáteli a také učit se od pana Harady. Nepochybně přiveze nové informace, tak snad nejenom cvičení v Kokki dojo, ale i jeho další seminář s ním v Ostravě nebo Zlíně bude pln informací od pramene.
Něco málo jsem fotil, takže zde je výběr z fotek, bohužel při nahrání na web se fotky nějak zpřeházely. Nevypovídají o časové posloupnosti akce, každopadně o duchu akce ano.
Briza
