Zdravím všechny zvídavé duše!

Postupem času nám většinou ve studiu iaidó zastoupí cestu text obsahující důležité sdělení, které je natištěno japonskými znaky a zde většinou končí nadšení, že. Nemluvě o tom, když potkáme učitele, který hovoří jen japonsky.

Osobně, ač v japonštině úplný začátečník, vyzývám své kolegy ke studiu tohoto krásného jazyka, neboť jsem i s minimem znalostí dokázal pochopit smysl textů v kanji či vysvětlení senseiů a vždy mi to bylo k užitku. V případech, kdy jsem něčemu nerozuměl, posloužily tyto nejasnosti jako téma ke cvičení či otázce. Věřím, že mnoho z nás by chtělo vědět více a již se nespokojí s „rozsypaným čajem“ coby omluvou nepochopení.

Každý týden přibyde možná několik znaků, avšak nenechte se rušit ve svém tempu a postupujte pečlivě prosím.

Věřím, že do konce tohoto roku budeme schopni se orientovat v textu o cvičení iaido´ či zhruba porozumět výkladu v japonštině.

Přeji hodně sil

yamabushi

(zde je čas si na svém systému zapnout podporu asijských jazyků, nejlépe japonštiny. Dále, pokud používáte Windows, doporučuji stahnout a naistalovat IME japanese; v linuxu distribuce Ubuntu lze po troše hledání nainstalovat podobná utilita pro Open office. Pro samotné cvičení vám ale bude stačit pouze prohlížeč pdf souborů, tiskárna a pentilka)

Tímto zahajuji sérii domácích cvičení ve psaní a posléze čtení japonského textu.

Začneme úplně stejně jako japonské děti. Poté co zvládneme hiraganu a katakanu se dostaneme ke znakům.

Cílem tohoto koutku není naučit vás japonsky, to je úkol pro učitele japonštiny či vás samotné. Naším cílem bude úzký okruh výrazů a pojmů používaných v textech o iaido´. Zásobu znaků a výrazů budu čerpat z časopisů „Tora no maki 1 – 3“ či jiných knih pokud narazím na odlišnost.

Začínáme hiraganou – abecedou používanou neustále, a proto se jí věnujte alespoň v rozsahu domácích cvičení, neboť tato je úplný základ japonštiny a každé dítě je schopno s ní přežít tokijskou špičku. 🙂

 

 

Hiragana

vysvětlení tahů

a

i

u

e

o

とめる [tomeru] – zastavit

はらう [harau] – ohnout

はねる [haneru] – zahnout

おれ [ore] – zalom

ka

ki

ku

ke

ko

sa

ši

su

se

so

ta

či

cu

te

to

na

ni

nu

ne

no

ha

hi

fu

he

ho

ma

mi

mu

me

mo

ya

yu

yo

ra

ri

ru

re

ro

wa

wo

n

Zde je úplný přehled hiragany a katakany a také znaky které jsou pro ně předlohou.

Přehled hiragany a katakany

Pokud by někomu nestačilo místo pro cvičení, zde je další papír A4 s rastrem. Ostatně pokud vám nevyhovuje velikost procvičovaného písma, určitě přijdete na to jak si vytvořit vlastní.

Takuon a Hantakuon

Jak jste si jistě všimli, nejsou zde zastoupeny hlásky typu g, d , b, p, z, i když je Japonština používá (iaigoshi, iaidó, tsuba, seppa, zanshin). Tyto hlásky vznikají změnou slabiky pomocí dvou čárek- tzv. takuon nebo kroužku – tzv. hantakuon. Takuon (dvě čárky) se začíná psát od spodní čárky.

 

 

が – ga ぎ – gi ぐ – gu げ -ge ご – go

ざ – za じ – ji [dži] ず – zu ぜ – ze ぞ – zo

だ – da ぢ – di [dži] づ – du [dzu] で – de ど – do

ば – ba び – bi ぶ – bu べ – be ぼ – bo

ぱ – pa ぴ – pi ぷ – pu ぺ – pe ぽ – po

Tyto změny vznikají také většinou spojením dvou slov (rozumějte znaků) dohromady např. koshi – iaigoshi, katana – kogatana, seme – kizeme atd. Proto je dobré občas zapátrat v paměti, jestli náhodou část toho nového slova již neznáte v jeho „měkké“ formě. Občas to zmate samotné Japonce, když nevědí jak číst znaky které vidí dohromady poprvé, ale to je ještě dáno několikerým čtením jednoho znaku. Je v tom ale jakési pravido (opakuji nejsem expert), které se týká výslovnosti, či zvukomalebnosti. Třeba jste si určitě všimli, že názvy kata v ZNKR IAI jsou číslovány, (一本目 ipponme, 二本目 nihonme, 三本目 sanbonme, 四本目 yonhonme….) tyto změny na znaku hon jsou dány právě číslovkami a jejich společnou výslovností. S číslovkami je to ještě složitější, toto byl příklad na změnu výslovnosti. Když napíšete do počítače sanhonme místo sanbonme, nabídne vám stejné znaky, ale japonci tak nemluví 🙂

 

 

Další možné změny ve čtení a psaní (použití ya, yu, yo a cu)

V Japonštině jsou ještě používány slabiky přehlasované pomocí ya, yu, yo (しゃみせんshamisen [šamisen], しょうでんshouden [šóden], しゅぎょうshugyou [šugjó], じゅんばん junban [džunban] atd.)

Při psaní se pak slabiky ya, yu či yo napíší do samostatného čtverečku do pravého dolního kvadrantu. Na počítači pište jak vidíte výše.

Další znak který se píše do pravého dolního kvadrantu je slabika – cu. Ta pak funguje jako zdvojení následující hlásky (せっぱseppa, いっしょうisshou [iššó], きったkitta, atd.)

Dlouhá písmena

Dlouhá písmena se při psaní tvoří přidáním další samohlásky, která je odvislá od předchozí samohlásky.

いあいどう– iaidou [iaidó]

おとうさんotousan [otósan] – tatínek, おかあさんokaasan [okásan] – maminka

おばあさんobaasan [obásan] – babička, おじいさん ojiisan [odžísan] – dědeček

おにいさんoniisan [onísan] – st. bratr, おねえさん oneesan [onésan] st. sestra

おとうたotouto [otóto] – ml. bratr, いもうと imouto [imóto] – mladší sestra

Změna čtení znaku HA na WA

Slabika HA se používá v japonštině jako určitý člen. V tomto případě se čte „WA“.

これ  かたな です。[Kore wa katana des] – Toto je katana. これはかまです[Kore wa hakama des]

Pozor však na jednu věc: Zatímco v příkladu je pro názornost člen napsán odděleně, v běžném textu je často přisazen k předchozímu slovu, a nebo je text úplně bez mezer.

これ刀です。[Kore wa katana des]

To je asi všechno o hiraganě. Dál už to bude jednoduší a jednoduší. 🙂

Cvičení na čtení a psaní

Cvičení 1 řady A, KA

Pokud nestíháte vypisovat celé archy písmenek a máte dobrou vizuální paměť, stačí když si písmeno zapamatujete a kdykoli ho rozeznáte od ostatních. Uvedené příklady jsou krasopis, nenechte se zdeptat svým nezdarem chytit správný balanc – málokdo píše krasopisně i latinkou že. Japonci na tom nejsou jinak. Schválně sem dám ručně psané písmo ať vaše fantazie může pracovat.