Zřídili jsme účet na Twitteru, kde jsou stručné informace o dění v našem dódžó i o dění přátel v Japonsku.

https://twitter.com/kokkidojo1

V časopise Kendo World (výtisk 3.1) je publikován jeden zajímavý článek v angličtině od pana učitele Eura Kazunori ( 8.dan ZNKR iaidó hanši, korjú Musó šinden, prezident Hačiódži iaidó asociace v Tokiu ). V roce 1997, tři roky potom, co složil zkoušku na 8.dan iaidó, tak prožil první zkušenost ze ZENem a zenovou meditací zazen (konkrétně zenovým cvičením  šikantaza  只管 打 座 ( „jen správně sedět“)  –  soustředění se v myšlení na správnou pozici sezení a dýchání bez jakýchkoliv dalších cílů, dělat jen toto ). Svou zkušenost popsal očima někoho, kdo dlouhá léta cvičí iaidó a v něm dosáhl mistrovství.

Pokusím se obsah velmi stručně převyprávět.

Pan učitel Eura Kazunori se rozhodl v chrámu účastnit třídenního tréninku zenové meditace. Pozice zazenu mu způsobovala bolest, proud myšlenek a tužeb, které ho odváděly od soustředění se a od pozornosti na správnou pozici sezení a dechu. Soustředěním se na dlouhé břišní dýchání metodou počítání dechů místo na bolest ze sezení zjistil, že intenzivněji vnímá okolí a jeho myšlení se stává méně sobecké.

Když pan učitel Eura Kazunori vyučuje iaidó, tak rád nenápadně nechává cvičící trénovat a uskutečňovat stav mušin (prázdná mysl –  šin není myšlení, ale srdce a do angličtiny už se překládá jenom jako mind, i když pro Japonce zahrnuje obojí: mysl (myšlenky) i srdce (emoce)), kdy člověk lépe reaguje na podněty a nenechá se vykolejit. Cvičení zazenu podobně jako rozvíjení schopnosti soustředění a navozování stavu mušin v iaidó může dospět do pobývání ve stavu samádhi (stav nedualistického vědomí – vědomí, kdy je vlastní já rozpuštěno, tudíž nic neanalyzuje, neporovnává, nehodnotí a okolní dění je vnímáno tak, jaké je ve skutečnosti – nefiltrované či nepřeložené naším analytickým myšlením, bez poznamenáním zkušeností z minulosti ani představou budoucnosti, neboli jednoduché vnímání okolního dění tak, jak se uskutečňuje tady a teď, což bývá označováno jako dokonalý stav).

Cvičením je možno zvyšovat schopnost vstupovat do stavu samádhi. Zatímco ten, kdo necvičí, tak při stejných situacích v životě má větší potíže, jelikož se snadno rozptýlí a v důsledku toho ztrácí své soustředění a zaměření na to, co právě dělá. Cvičením iaidó i prostým sezením v zazenu soustřeďujeme/umisťujeme dech do tandenu pomocí dlouhého břišního dýchání. Ve výsledku to má na psychiku za následek, že je možné se plně věnovat aktuální činnosti bez vedlejších či zavádějících myšlenek a tím citlivěji vnímáme a reagujeme na podněty kolem sebe. Meditace způsobuje změnu vědomí. Na rozdíl od spánku je vědomí aktivní. Obecně bychom neměli si na cokoli zvykat, místo toho udržovat mozkovou aktivitu aktivní a čerstvou/pozornou (jako by jsme tu či onu věc dělali poprvé s plnou pozorností). To v mnoha ohledech usnadnilo jeho chápání iaidó. Tuto zkušenost odráží nápis 脚下照顧 Kjakka-šōkō ( doslova „dívej se pod nohy“ nebo „pozor kam šlapeš“, přeneseně asi nejlíp: Soustřeď se sám na sebe), který pan učitel Eura Kazunori viděl při vstupu do kláštera cestou na cvičení zazenu.

Zenovou zkušenost s plným prožíváním přítomnosti „tady a teď“ popisuje ve vztahu s cvičením technik iaidó proti kasótekimu (stínový protivník představou námi vytvořený při cvičení technik). Když čelíme protivníkovi a tneme jej s kikentaiiči ( energietělomeč se spojí v jeden celek – sjednotí se ), tak myšlení nekolísá – ztělesňuje fudóšin (nehybná mysl).

Závěrem zmiňuje, že je to vše snadné říct, ale nesmírně těžké to skutečně udělat. Pokládá otázku, zda i filozofie iaidó ztělesňuje výraz Kjakka-šōkō, což by v iaidó mohlo znamenat, uvědomovat si, co se kolem děje a jako lidská bytost neztratit soustředění na vlastní cestu. Tím, že při cvičení zazenu zakusil bolest a zoufalství, tak ví, jak je těžké zůstat soustředěný, tak objevil pro sebe nový druh vědomí. Věří, že dostane další šanci se ZENem.

Původní anglický článek jsem také našel volně přístupný na webu a je možné jej stáhnout na odkazu níže. Původní článek je jistě daleko srozumitelnější než mé laické převyprávění. Pro hlubší porozumění, čerpejte prosím z něho:
https://kendohk.files.wordpress.com/2010/05/zen-meditation-experience1.pdf

Briza

Velmi pěkné iaidó enbu japonských učitelů s 8.danem. Nalevo pan učitel ukazuje 4 kata Musó šinden rjú a 1 kata ZNKR Seitei iai, napravo pan učitel ukazuje 5 kata Musó džikiden rjú.

【居合道範士八段】模範演武　Iaido 8th dan Demonstration model

Závěr pobytu v Yamagatě a loučení s panem Haradou

Poslední týden jsem ubytovaný pomocí airbnb v Tendu a už to není tak náročný týden. Když si vzpomenu na první týden v Japonsku, na mnoho nových věcí, orientace, kde co je a do toho značné množství detailů k mému cvičeni od pana Harady. Byl jsem trochu přehlcen informacemi. Druhý týden se vše trochu uklidnilo, začal jsem se orientovat v hromadné dopravě, zlepšil si japonštinu a opravil většinu chyb ve cvičení. To se promítlo v množství přijímaných informací, z nespočtu vět a popsaných stran v mém cestovním deníku se stávaly holé věty, či jednotlivé body ke cvičení. Poslední tři tréninky byly zaměřeny na jednu či dvě věci. Závěry tréninků byly ve znamení enbu. Pan Harada mě nechal cvičit opět všechny katy ( wazy ) Seitei iai a celé enbu natáčel. Následně u večeře proběhl rozbor. A jak říká pan Harada: ,, Enbu vypadalo moc pěkně, až si dáme saké, pak budeme hledat chyby a kritizovat.´´ 🙂 Opět se usmívá a já mám za sebou další nádherný zážitek ze cvičení v dojo v Yamanobe.

Další den už jsme jen ladili detaily a na závěr tréninku proběhlo opět enbu. Tentokrát v Nakayamě, tedy před diváky z tamního dojo. Enbu jsem prováděl spolu s panem Niwa sanem, který má 5. dan iaidó. Celé enbu Seitei iai pan Harada opět natáčí pro studijní účely. Začínám si být jistý technikami a zřejmě jsem i pochopil, o čem wazy jsou. Stále mám problém s noto a tasením v Morotetsuki. Při enbu jsem se cítil velmi dobře i navzdory lakované neklouzavé podlaze v tělocvičně. Pan Niwa san je skvělý společník při enbu. Velice jsem mu děkoval, že jsem mě tu možnost si s ním zacvičit. Mám z toho opět silný zážitek.

Vše se chýlí ke konci. Závěr mého pobytu je ranní nedělní trénink s výběrem iaididtů Yamagaty v dojo v Yamanobe. Cvičí se společně katy (wazy) Seitei iai a závěrem také enbu, po skupinách, po jednotlivých stupních od 3.danu až po 6. dan. Na místě shinpan (soudce, posuzovatele) sedí pan Harada s dalšími dvěma 8. dany. Dávám do toho vše, zítra ráno odjíždím tak, ať je vidět, že jsem se tu neflákal. Pan Harada už nic ke cvičení neříká, je spokojen a já také. Ptám se, jestli to bylo v pořádku a zda má nějaké připomínky. Usmívá se a říká, v pořádku 🙂 . Z toho jsem trochu nervózní, ale mám radost.

Už mě čeká poslední společný oběd s panem Haradou, Hotta sanem a Fudžimoto. Výlet do chrámu Jionnji, velkolepá Máša bye-bye párty a rozloučení se všemi, se kterými jsem měl tu čest prožít iaido.

Pondělí ráno usednu do shinkanzenu směr Tokyo a v 9:04 mizí pan Harada se svou paní za rámem okna vagónu a zůstávají mávat na nástupišti v Yamagatě………

Celou cestu přemítám všechny zážitky, připomínky a rozhovory s panem Haradou a usínám až doma v Čechách.

Chci všem poděkovat, díky kterým jsem mohl zažít tak krásné okamžiky a získat nové zkušenosti. Panu Haradovi, Vláďovi, kolegům v práci, rodině a přítelkyni.

Děkuji Vašek Máša

——————
Dodatek od Vaška k významu slov Kata a Waza v iaidó, jak mu bylo vysvětleno panem Haradou:
Pana Harada říkal, že Kata necvičí, že oni v iaidó v Japonsku cvičí Waza. Kata je prostě pohybová forma, pouze jak jdou pohyby za sebou (1 – pravá noha, 2 – levá noha, 3 – ruce na meč atd.). Waza by měla být technika se vším všudy, seme, zanshin, prostě vše.
Pan Harada mi ukazoval i znak pro kata. Je to stejný znak, který má město Yamagata. Yama – hora, kata – uskupení, forma. Takže uskupení hor.
A ještě jedna, (poučka či skutečnost). Dá se říct, že kata je součástí waza. Ale né naopak.
——————