V Ostravě vznikl nový oddíl Sakura Dojo ( www.sakuradojo.cz ) a pozval na první únorový víkend Vláďu Hyndráka, aby u nich vedl seminář iaidó. Na seminář dorazili mimo Ostraváků další iaidisté i aikidisté z Polska, Zlína, Českých Budějovic. Ze známějších tváří kolem iaidó přijeli také z Prahy/Hradce Králové Tomáš Kyncl a Pavla Štěpánová a z polského Rybnika přijel Adam Majchrzak, jenž pravidelně sbírá ocenění na ME v iaidó. Celkem nás bylo asi tak 20-25 lidí. Dá se řící, že na semináři byli začátečnící i pokročilejší a tak výuka probíhala pěkně od podlahy, což jak se mi zdálo, nebylo vůbec na škodu.

První část sobotního cvičení vyplnil vyčerpávající výklad a demonstrace kihonu. Za sebe můžu říct, že spoustu probíraných věcí jsem slyšel, viděl nebo jim porozuměl právě až tam. Je to možná tím, že tam byl čas a prostor spoustu těch věcí vysvětlit. Tahle skutečnost a možnost toho více nacvičit během kratší doby může být důvod, proč jezdit na Vláďovo semináře, i když s ním člověk cvičí intenzivně v Kokki dódžó. Na základě toho jsem našel další věci, v nichž vidím svoje mezery při cvičení – osobně pro mě je to práce s boky, uvolnění boků, aby si „sedly“ a postoje byly pevné, „plnění-používání“ tandenu, udržení a demonstrace zanšinu po celou dobu kata a odstranění „nidoburi“ – mimo jiných samozřejmě :-).

Zbytek soboty a celou neděli se vysvětlovaly a cvičily ZNKR Seitei iai kata. Občas dle potřeby situace semináře se cvičilo s bokutó ve dvojicích. Také nám byly nabídnuty různé figle a poznatky, jak lépe cvičit to nebo ono, tak jak to Vláďovi ukázal pana Harada. Také zmiňoval další věci pocházející od pana Saita (první japonský Vláďův učitel), Šizufumi Išida (hlava Šinbukan dódžó a učitel, jenž hodně vyučuje iaidó v Evropě), Rjúčira Akaie (Japonec, jenž 2 roky žil a cvičil iaidó v Budějovicích). Občas něco doplnil nebo řekl svůj pohled Tomáš Kyncl, jak to zná od jiných učitelů z Japonska. Vysvětlovaly se také poučky z kaligrafie, významy různých japonských výrazů a další věci kolem iaidó, budó a tak si všichni přišli určitě na své a zase se posunuli ve svém provedení iaidó dál.
Zajímavý byl také návod Tomáše Kyncla jak si vést a používat poznámky ze seminářů. Pokusím se popsat o co jde: Po tréninku či semináři si udělat poznámky o věcech, které by si měl člověk opravit. Pracovat na nich do příštího tréninku a připomenout si je z poznámek cestou na další trenink. Během cvičení na tréninku se právě soustředit na opravované věci a jejich nápravu. Je to způsob, jak se neustále zlepšovat.

Vláďa také několikrát zmiňoval a odkazoval na dokument o iaidó, kde různí hanši a kjóši učitelé a zejména pan Kišimoto vysvětlují některé otázky a skutečnosti kolem iaidó a používání meče. Odkazy na 5 částí tohoto dokumentu na youtube jsou níže v textu.

Na semináři panovala přátelská atmosféra, výtečná organizace – za což patří díky organizátorům, jenž na úkor vlastního pohodlí a i vlastního cvičení zajišťovali chod celé akce. Dle průběhu akce i ohlasů lze tedy usoudit, že to zřejmě asi nebyl poslední seminář iaidó v Ostravě.

Odkazy na zmiňovaný dokument o iaido:
Část 1: http://www.youtube.com/watch?v=r8f-CHGlTao
Část 2: http://www.youtube.com/watch?v=dshbBFBwky4
Část 3: http://www.youtube.com/watch?v=h8JPtimtXLk
Část 4: http://www.youtube.com/watch?v=5ajS4pjWEuo
Část 5: http://www.youtube.com/watch?v=XEdV0tA8Aa0

Zde je ještě jedno video, které Vláďa zmiňoval během semináře, kde pan Harada vysvětluje význam výměny nohou a vůbec iai goši:
http://www.youtube.com/watch?v=-RpMSEaMaWg

Adam Zbijowski ze Sakura dojo poslal pár fotek ze semináře, zde jsou:

[Show as slideshow]

Briza

Internetová encyklopedie Wikipedie říká o výrazu Misogi následující:

„Misogi (japonsky 禊) je šintoistický očišťující rituál prováděný dvakrát do roka. Během tohoto rituálu se věřící očisťují pod vodopádem nebo v proudu většinou studené vody. Rituál se odehrává před východem slunce “ …

V jiných zdrojích lze nalézt další vysvětlení např.

„Očistné rituály šintó vycházely z předpokladu, že je nutné se všem znečištěním vyhnout a pokud se nahromadí, je potřeba nečistoty periodicky odplavovat purifikační a obnovovací obřadní procedurou tak, aby výsledkem bylo subjektivní obnovení původního stavu čistoty. I mnohé jiné náboženské systémy věnují pozornost principům očišťování, a zvláště pak očistě ducha. Například křesťané se svými hříchy pravidelně předstupují k svaté zpovědi.“ ( použito z vyčerpávajícího článku Miroslava Kodyma na http://aikidodejvice.euweb.cz/Clanky_misogi.htm )

U nás v dódžó misogi provádíme také, ale odlišným způsobem (a určitě nejsme v ČR jediní 🙂 ) a to při prvním oddílovém cvičení v roce se cvičí „očišťující“ suburi – tentokráte provedením 2010 seků + 1 sek. Moc se nás sice nesešlo, ale o to intenzivnější se mi to zdálo. Odhaduji, že celé cvičení trvalo něco kolem hodiny. Přišlo mi zajímavé, co se během té hodiny děje s tělem i s myšlenkama, ale to je na každém, aby misogi zkusil.

Během cvičení jsem zjistil, že za ten minulý rok jsem se snad už naučil držet meč, vedení meče také lepší no a v polovině mě mírná bolest v kříži upozornila na to, že tanden ještě moc zapojit neumím. Snažil jsem se to po zbytek suburi napravit a aspoň mi lépe utíkal čas. Bolest zad zmizela, za to svaly na ramenou jsem cítil až do konce. Pár puchýřů na rukou budou památkou na misogi ještě pár následujících dnů.
Prostě jsme si pěkně a vydatně s elánem zasekali, každý se s tím počtem seků vypořádal mentálně i tělesně úspěšně sám a nějaké ty „nečistoty“ pot i mozek také vyplavili. Tím jsme snad naplnili smysl misogi a to je kování čistého ducha (seišin tanren). No a jak Vláďa po skončení navrhnul, mohli by jsme to dělat častěji během roku. Já se tomu po té poslední zkušenosti bránit nebudu, jelikož se mi to svým způsobem libilo. 🙂

Briza

V sobotu 12.12.2009 proběhlo v Praze Šinbukan Iaido taikai, jenž bylo uspořádáno k oslavám 30ti let existence Šinbukanu v Evropě. Zůčastnili jsme se a zde je malej popis událostí.
Z Budějovic nás jelo celkem 5 (Vláďa Hyndrák, Martin Bohdal (alias Jakuza) jako rozhodčí, Kája Hyndrák, já a Honza John závodit). Přišli se též podívat a podpořit další dva naši členové – Radek Kusevič, jenž měl dopoledne pracovní povinnosti a Venca toho času student ČVUT. Takže nás tam bylo z Kokki dodžó celkem 7 lidí.

Na začátku všichni rozhodčí měli Enbu (jejich veřejné cvičení), tak jsme mohli vidět katy ZNKR Seitei iai a Musó Šinden rjú v jejich provedení. Ja koukal hlavně, jak cvičí Vláďa Hyndrák a Tomáš Kyncl. Vidět všechny se stihnout bohužel nedalo. Snažil jsem se pochytit, jak a co cvičí z MSR, ale bylo to dost rychlé :-), takže více k tomu neřeknu.
Pak přišly na řadu vlastní zápasy iaidó. Celkem v pěti kategoriích (5-2.kjú, 1.kjú, 1.dan, 2.dan, týmy) se utkalo asi 30 lidí. Každý, kdo se zůčastnil, tak si zazápasil aspoň 2x, ti co pak postupovali dále ze skupin do vyřazovacích zápasů, tak vícekrát + pak další minimálně dva zápasy v soutěži týmů. Za zmínku stojí Kájovo vítězství ve skupině nad pozdějším vítězem kategorie 2.danů Pepou Smolkou ze Šinbukanu. Jak se mi zdálo, tak každej z nás se každým zápasem zlepšoval a zklidňoval. Výsledkem byly tři umístění v jednotlivcích (dvě třetí místa a jedno první). Zvlášt kategorie 2.danů byla našlapaná, jak do počtu, tak do kvality iaidó a myslím, že tam každé vítězství bylo cenné. Mezi koly občas přišli Vláďa, Jakuza nebo Radek a snažili se poradit, co v příštím zápase zlepšit, dělat lépe. Tak za to vám všem díky.
V týmech jsme porazili tým Nozomi A(2:1) a smolně podlehli Šinbukanu B(1:2). Jako druzí ve skupině jsme narazili v semifinále na pozdějšího vítěze Šinbukan A, který nás porazil. V zápase o 3. místo jsme sice riskantně zvolili sestavu, ale i tak se podařilo přesvědčivě porazit tým z Plzně (3:0). Snad jsme Vláďovi jako šéfovi rozhodčích žádnou ostudu neudělali a mohl být s náma spokojen. Vláďa měl při závěrečném vyhlášení pár slov, kde celou akci pochválil a vyjádřil nadšení, jak lidi cvičili a snažili se.

Večer jsme byli pozváni Šinbukanem na takovou malou sešlost do centra SKBU Hostivař, kde se přátelsky povídalo, popíjelo sake (hlavní cena v týmech) a byla možnost ochutnat asi 5 druhů suši, o jehož přípravu se zasloužili někteří členové Šinbukanu. Suši bylo vynikající, mě osobně malinko vytrestalo malé předávkování wasabi (japonský křen) v jedné porci, až mi oči slzely. No nic, zase jsem o zkušenost moudřejší. Kolem 9. hodiny jsme z rozjeté akce vyrazili směr domů.

No a nějaké shrnutí? Cestou tam jsme v autě tak povídali, k čemu je to závodění v iaidó dobré nebo jakej to má smysl ( ??? Dva lidi s mečem cvičí katy, jenž vyjadřují způsob zneškodňování imaginárních protivníků a pak tři porotci rozhodnou, kdo byl nějak lepší. Zápas je navíc zápasem lidí rozdělených do kategorií podle jejich stupňů technické vyspělosti. Prostě zdá se, že nesmysl už z principu. ??? – I tak se to dá vidět ). Jakuza řekl, že on považuje závodění jako pomoc při přípravě na zkoušky. Podobný názor na to mám také. Je to asi jedinej moudrej důvod, proč se něčeho takového aktivně zůčastnit. Cvičením před lidma a porotou si člověk může otestovat, co s ním, jeho tělem, jeho klidem a provedením jeho iai provede jeho psychika a může si zkoušet se s tím vypořádat – prostě se učit ovládat. Navíc to, jak cvičíš je podrobeno srovnání s ostatními iaidisty a na základě odezev se ti dostanou nějaké hinty, co dál zlepšovat.
Jinak ještě mám jeden postřeh a to, že ti, co jezdívali během roku na reprezentační semináře Tomáše Kyncla (od nás jen asi Kája), tak se docela dost zlepšili oproti loňsku, jak jsem si je pamatoval. O tom, co se tam probírá by snad mohl říct něco více Kája. Jestli se tam učí nějaké skryté závodnické finesy, kouzla nebo Kyncl driluje jejich tělo či něco jiného….

Foto z akce:
http://www.czech-kendo.cz/shinbukan/img/photos/iai-sbktaikai-200912/
http://www.czech-kendo.cz/shinbukan/img/photos/sbk-party.making.of-200912/

http://www.fotogalerie.nozomi.cz/fotoakce/2009/Iaido_Taikai_Praha_12_12_2009/index.html

Výsledky tady:
http://www.czech-kendo.cz/shinbukan/index.php?page=sbktaikai2009res&lang=cze&catg=1

Další podobná akce, kde je možno otestovat svůj klid, bude zřejmě dubnové nozomácké taikai v Hradci Králové, tak se možná vydáme také tam.

Briza

Tento týden (16.-23. srpna) pořádá Lotyšská Federace Kendó dny japonské kultury. Celý tento čas probíhají v Rize – hlavním městě Lotyšska semináře různých bojových umění jako Kyúdó, Iaidó, Kendó, Naginatadó, Kashima shin ryu kenjutsu, Jódó a určitě dalších. Ale aby to nebylo jen o bojování (protože japonci se taky neperou pořád), jsou na programu ještě povídání o japonské historii, semináře kaligrafie (což byla vážně sranda), no a přednášky o budó.

Riga taikai vrcholí velikou ukázkou bojových umění v podání japonských učitelů, kteří vedli tyto semináře.

Dopřál jsem si dva z těchto skvělých dní v prosluněném městě ve společnosti velice krásných lidí, kteří nám s nekonečnou trpělivostí a laskavostí ukazovali kudy cesta vede.

Mým hlavním cílem byl seminář Iaidó, ale i tak jsem toho viděl a slyšel hodně – byl jsem totiž okamžitě zneužit jako překladatel (Jap / Aj = těžká schizofrenie) a shodou všemožných okolností jsem bydlel na stejném místě jako senseiové.

Cvičení Iadó s panem Haradou (8.dan Iaidó, 7.dan Kendó) bylo velice umocněno tím, že jsme nakonec cvičili s panem učitelem dohromady ve třech. Třetí iaidista utekl po třetí katě 🙂 Požádal jsem pana Haradu o probrání základů a tak jsme opět dostali s mým kolegou ve zbrani (Dyma – 1.dan Iaido, 2.dan Kyůdó) možnost pohledět do nemilosrdného zrcadla. Ať se jednalo o sebemenší detail, který nám mohl pomoci ke zlepšení a pochopení, pan Harada vždy přesně věděl, kde je třeba něco změnit a velice prostě nám vše vysvětlil. Pak přišla kata – cvičili jsme seitei – pan Harada chce učit Musó Shinden Ryu jen v jeho dojo, protože je to tak široké pole možností; a jakákoli ukázka bez kontextu je prý zavádějící. Jeho učitelem ZNKR Iai je pan Kishimoto, kterého asi znáte z japonských delegací v Evropě .

Kata byla pro mě zase jiná záležitost. Dyma piloval základy a já začal dostávat představu co to asi to Iaido bude. Pan učitel nás nechal bezpočtukrát opakovat probíranou záležitost co se týče načasování, vzdálenosti, pohledů a tak dál. Několikrát mu pomáhal pan Takeda z kendó a útočili na nás z různých směrů – když na vás startujou dva 7. dani Kendó – no něco se snad člověk naučí. Určitě Dyma za ty dva dni poskočil tak o dva stupně, ale i když mě ostatní učitelé chválili, viděl jsem v očích pana Harady, že mám co cvičit. Jeho vitalita, se kterou nám vše předváděl vlastně víckrát než jsme nacvičili mi dva, je pro mě zatím na horizontu.

Celý seminář se odehrával na judistických tatami (parkety měli kendisti a naginata), což je pro Iaidó řekněme nepřiměřené. Je to výborný svalový trenažér nohou a podle slov pana Harady se takhle naučíme lehký krok. Alespoň on se na tatami pohyboval jako vodoměrka.

Každý asi ví jaké je to štěstí, když může být se svým učitelem a pro nás bylo těch společných dvanáct hodin plných senseiovi energie a lásky doslova požehnání.

Tímto chci velice poděkovat Vladimíru Kindzulisovi – prezidentovi lotyšské federace kendó za úžasnou akci, kterou zorganizoval a na úkor svého zdravého rozumu perfektně řídil. Jeho slovy: „jsi svědkem, že navzdory krizi jsme uspořádali tento festival a tím dáváme příklad ostatním obdivovatelům japonských bojových umění.“

V milosrdných přestávkách jsem na pět minut koukal na kendó, kde sem stihnul Kon senseie jak plaší svým tankenem místní obrovský kendisty jak mouchy. Úžasná kadence jeho výpadů, rychlost nohou a obrovské seme mi v kontrapunku s jeho hodinou kaligrafie ukázali obdivuhodného člověka.

Na kaligrafii nejdříve Kon sensei napsal několik principů z budó, vysvětlil významy a nechal účastníky volně napsat ten, který se jim líbí. Potom nechal každého naspat své jméno, pan Harada a Macui sensei je převáděli do znaků podle výslovnosti a charakteru a Kon sensei je přepisoval do precizní kaligrafie.

Vznikla spousta zábavných i krásných spojení znaků, ale to asi pobaví jen japonce či znakuznalce.

Na kousku přednášky o kendó který jsem odpoledne stihl, hovořil pan Takeda o možném vlivu Yagyůa Sekishůsaie na Itoá Itósaie, který čerpal z jeho knihy ale jedná se prý pouze o vliv v oblasti zenu. Tuto knihu (název nevím) si zakladatel Itó Ryú velmi považoval. Ale odkud Itó čerpal teorii pro své učení není známo, každopádně jeho genialita hovoří dodnes k mnoha lidem.

Ještě jsme stihli dát v polední pauze kus řeči se Sekim senseiem – 19. shihanke – supršéf Kashima shin ryu. Velice uvolněný chlapík s kovbojskou vázankou (přednášel na univerzitě v Kanadě fyziku). Tady jsou jejich stránky http://www.kashima-shinryu.jp/English/index.html

A ten povídal, že kouká na netu, kolik je po Evropě a Americe Kashima shin ryu dojo, ale on si je jistý, že ještě nikomu nedával menkjó kaiden 🙂

Zdůrazňoval také vážné pochybení toho, kdo si vydělává jako učitel bojových umění.

Říkal že mají velice přísný výběr pro členy dojo, například člen musí mít alespoň bakalářský titul, a měl by pracovat v nějakém všobecně prospěšném oboru. Podle jeho slov je sice možné, aby člověk se základní školou pochopil teorii relativity, ale bude to na velmi obecné úrovni a on, co jsem vypozoroval, vyžaduje hluboké pochopení.

Cvičili chvilku vedle nás a když jsme při pití měli čas tam mrknout používal zvláštní přirovnání většinou z vědy a techniky. Viz výše:-)

Jedna jeho věta mi utkvěla ještě – „trénink by měl být složitý a všeobsahující, zato skutečný boj, by měl být co nejvíce jednoduchý.“

Večer než sem odjížděl, přijel daší autobus takovýhle lidí, tady je seznam učitelů –

http://www.rigataikai.lv/index.php?option=com_content&view=section&layout=blog&id=14&Itemid=106&lang=en

Byl bych zůstal déle než dva dny, ale i tak jsem šťastný že jsem poznal tyto osobnosti . Podle mě je velká škoda, že si přišlo zacvičit tak málo lidí. Čekal jsem větší zájem od Poláků, Rusů a vůbec Evropy. Sami Lotyši si trochu zapekli tím, že cvičení Kyúdó (5 lidí 2 senseiové), Kendó (8/2) a Iaidó (2/1) Naginata (6/2) byli ve stejný čas a jak to chodí, každý toho dělá víc a pak si musí vybrat. Myslím že příští rok už budou poměry v dojo jinačí a více lidí uchopí dobrou příležitost.

Já jsem spokojený se svým výběrem a co se týče pana Harady – vedoucí výpravy – ten říkal v autobuse senseiům na tohle téma: „už můj mistr Sagawa sensei říkal, že si na seminářích v Evropě vždycky dobře zacvičí.“

21.08.2009

Vladimír Hyndrák

[Show as slideshow]

V měsící srpnu tomu bude rok od týdenní návštevy České republiky delegace sensejů iaidó a kendó z Koganej (část Tokia). Členem delegace byl pan Šótaró Jamamoto (7.dan iaido), jenž se nám iaidistům po čtyři tréninky věnoval (fotogalerie a článek z tréninků je o několik článků níže na tomto webu). Věřím, že si všichni zůčastnění vybaví to, jak sensej se svojí energií a úsilím se snažil předat a vysvětlit co možná nejvíce a také, abychom pochopili, jak je důležité se snažit dobře zvládnout základy a na tom stavět dále. Aspoň to se vybaví mně.
Každý, kdo byl na prvním cvičení v Praze na Chodově si jistě vzpomene, jak důkladně sensei při našem cvičení kata sledoval naše nohy, konkrétně to, jak stojíme a jak se pohybujeme. Sensej pak na tabuli s papírem napsal v kandži pár bodů ohledně základních prvků a principů iaidó. Našel jsem fotku, na níž jsou ony body zaznamenány na tabuli. Nejsem schopen zopakovat přesný výklad toho, co pan Jamamoto říkal, ale aspoň se pokusím uvést body, tak jak jsem si je zapamatoval a jejich význam (v závorce). Jestli někdo z těch, co tam byli, si to pamatuje jinak nebo umí japonsky a na obrázku níže je to jinak, tak dejte prosím vědět do komentářů ke článku.

Důležité v základech iaidó:
– aši sabaki (pohyb nohou)
– přední a zadní noha ( jejich vzájemný vztah při pohybu, pevném postoji)

Principy dělající iaidó ( seřazené podle důležitosti použití ):
1. oči ( pohled )
2. nohy ( pohyb nohou )
3. tanden ( síla uložená nízko v podbřišku )
4. ruce ( síla rukou )

Zde je foto s body, tak jak je napsal pan Jamamoto během prvního cvičení:

1.8.2009

Briza