V Kokki dódžó došlo v posledních dvou letech k útlumu cvičení kendó, nějaký čas před tím jsme se kendó věnovali z Kokki dódžó jen dva. Většina členů Kokki dódžó se věnuje jen iaidó, případně cvičení kendó technik s bokutó v rámci cvičení iaidó (nikoli v bógu a šinajem). Venca Máša se přestěhoval do Prahy a já měl jiné povinnosti, tak jsem svoje cvičení kendó odsunul a cvičil jen iaidó. Moje situace se nyní zlepšuje a v poslední době si čas od času chodívám zacvičit do českobudějovického oddílu Kusanagikai ( http://www.kusanagi.cz/ ). Ten před rokem ( léto 2015 ) založili Lukáš Laibrt (4.dan kendó) a Jiří Vlasatý (3.dan kendó – původem z Děčína, ale již pár let žijící na jihu Čech), kteří vzešli z Fudóšinkai České Budějovice. Své zázemí našli v tělocvičně Sokola Čtyři Dvory (část Českých Budějovic) a tam cvičí kendó. Jejich oddíl je řádným členem České federace kendó, oba mají nejvyšší technické stupně v kendó na jihu Čech, zúčastňují se kendó akcí tuzemských i zahraničních s japonskými nebo evropskými učiteli.
Několikrát jsme si tam byl zacvičit v poslední době. Byl jsem přátelsky přijat a dobře jsem si zacvičil, rady ke cvičení také dostal a musím říci, že mýma očima se z Kusanagikai stává pro kohokoli otevřené místo, kde se lze učit kendó. To na jihu Čech dosud nebylo tak úplně samozřejmé a tak jsem chtěl případným kendó zájemcům z jižních Čech či Budějovic sdělit, že je nyní tahle možnost. Cvičit tam byl také Petr Jelínek z budějovického Komeijyuku, Robert Janovský, který většinu času pobývá v Tokiu, ač je budějovický rodák. Honza Cílek se ženou Jarkou se tam jistě při svých cestách na jih Čech také budou ukazovat a jistě i časem kendisté z Velešína se připojí. Myslím si, že je pěkné, že cvičení Budó spojuje lidi. Vždyť je nás pár a spojené úsilí pomůže vybudovat silnější zázemí.
Tak třeba někdy na viděnou tam.
Briza