Už samotné číslo dvacet, bylo předzvěstí, že se bude jednat o opravdu velkolepou událost a pět lidí z České republiky mělo tu čest, přispět svou účastí. Tomáš Kyncl ( Kensei ), Pavla Štěpánová (Kensei, Nozomi), Bětka Širůčková( Kensei ), Filip Bartoš( Kensei) a má maličkost Vašek Máša ( Kokki dojo). Na oplátku jsme si přivezli mnoho skvělých zážitků a cenných zkušeností z iaido.
V pátek 16. 11. po poledni jsme odstartovali od obchodního centra Chodov v Praze. Řízení se ujal Tomáš a po mnoha hodinách jízdy, jsme dorazili do tříhvězdičkového hotelu ve Warsavě.
V sobotu ráno začal seminář představením učitelů, kterých se sem sjelo velké množství a opravdu zvučná jména. Začal bych od sedmých danů:
Takao Momiyama 7 dan iaido Renshi (Muso Shinden Ryu), 7 dan jodo Renshi
Patrik Demuynck (Tamiya) 7 dan iaido Renshi, 6 dan jodo Renshi
Robert Rodriguez (SOR) 7 dan iaido Renshi, 6 dan jodo Renshi
Philippe Merlier 6 dan iaido Renshi (Muso Shinden Ryu),
Krzysztof Górnicki 6 dan iaido (Muso Shinden Ryu),
Andy Watson 6 dan iaido (Muso Shinden Ryu),
Henry Schubert 5 dan iaido (Muso Jikiden Enshin Ryu),
Jose Martinez-Abarca 5 dan iaido (Sui O Ryu Iai Kenpo)
Arthur Degand 5 dan iaido (Tamiya Shinken Ryu)
Po oficiálním zahájení semináře, jsme se rozdělili do skupin k učitelům, podle koryu, kterou kdo cvičí a seitei. Seitei skupinu vedl Andy Watson s Jose Martinez-Abarca. Tato skupina byla braná i jako přípravná pro zkoušky, které se konaly ještě sobotní den po semináři. Jelikož nejsem zas tak silný v anglickém jazyce a toto oznámení o zkouškové skupině, jsem vyhodnotil jako dobrovolné, tak jsem strávil první část semináře ve skupině Muso Shinden ryu s panem Momiyamou, Merlierém a Górnicki. Skupinu vedl pan Momiyama, který vysvětloval důležité body jednotlivých kata MSR úrovně shoden. Jelikož se koryu kata liší v detailech, podle toho jakého má kdo učitele, nechával pan Momiyama vždy zacvičit katu oba pány učitelé a na konec ukázal svoje provedení. Tím to bylo hned jasné, že se všichni tři liší ve věcech jako je sed do seiza, někdo sedá vpřed, někdo zakračuje vzad, ale věci jako semé, metsuke, ki ken tai, byly pro všechny spojujícími prvky. Každá kata se několikrát zacvičila a v průběhu cvičení nás učitelé procházeli a opravovali nebo dávali cenné rady. Když bylo něco závažnějšího u více lidí, tak byl problém rozebrán podrobněji pro všechny. Občas nám Sensei Momiama korigoval rychlost kata. Když potřeboval abych se soustředili na detail, tak jsme katu cvičili velmi, velmi pomalu, když zkoušel naší stabilitu, tak naopak požadoval zacvičit katu co nejrychleji dovedeme. Těmito změnami rychlosti mělo cvičení celkem dynamiku a velmi mě toto cvičení bavilo. Celkově v této části seináře se moc nepovídalo, což vnímám jako velké plus, mimo jiné jsem opět přišel na pár věcí, které je třeba opravdu procvičovat. Asi nejzásadnější věc, která mi stále nejde, je zastavit meč tak, aby neprokmitla čepel. Toto přímo Sensei zdůrazňoval, že je to velmi důležitý bod. A teď cituji pana Momiyamu ,,když neumíte zastavit meč, tak nemá cenu učit se chuden´´ ( druhá úroveň školy Muso shinden). Všiml jsem si, že toto nedělá problém pouze mě, ale je to celkem častý jev.
Následovala obědová pauza. Jelikož jsme nebyli v Polsku poprvé, tak jsme si jídlo vezli z domova. Polskou specialitou je zřejmě kopr s koprem a koprovými knedlíky……
Na druhou polovinu cvičení jsem nastoupil do skupiny Andyho Watsona, jelikož jsem měl večer skládat zkoušky na druhý dan. Omluvil jsem se panu Momiyamovi, zda bych mohl do skupiny Andyho Watsona, pan učitel souhlasil, spíš se divil, že tam ještě nejsem. Přihlásil jsem se Andymu Watsonovi a zbylé cvičení se neslo v duchu seitei kata. V této skupině cvičení probíhalo stejným způsobem se zaměřením podstatných bodů pro složení daných stupňů. Cvičení už nemělo takový náboj, jelikož se Andyho angličtina překládala ještě do španělštiny a polštiny, což prodlužovalo pauzy mezi cvičením. Na závěr Andy přinesl rozpis zkouškových kata, udělaly jsme skupiny po stupních a zacvičili zkouškové enbu pod Andyho dozorem. Po té byly zmíněny poslední rady a doporučení a po přestávce se šlo na zkoušky.
Byly vytvořeny dvě zkušební komise. Jedna pro stupně mudan a druhá pro stupně dan. Do komise mudan byl přizván i Tomáš Kyncl. Největší síto bylo v kategorii čtvrtých danů, kde složili 4/13. Většina lidí v této skupině dělala celkem základní chyby a byla znát značná nervozita. I Andy Watson vytýkal adeptům na čtvrtý dan při jejich enbu na konci cvičení, že když nebude konečná forma ,,o chiburi´´ správně pod 45°, tak nemůžou 4. Dan složit. V kategorii 2. Danů uspěli všichni adepti.
Večer byla naplánovaná sayonara párty, kde byl přichystán raut pro všechny zúčastněné. Nálada byla uvolněná a příjemná. Senseiové se bavili a postupem večera obešli téměř všechny stoly a připili si s ostatními. Nevím jak je to možné, ale kdo poslední opouštěl prostor jídelny, byla česká výprava spolu s Andym Watsonem, který nás poctil svou návštěvou a vedl s námi příjemnou konverzaci i v půlnočních a po půlnočních hodinách.
V neděli ráno proběhlo opět nepopulární vstávání před půl sedmou a poté o něco příjemnější sbírání pochutin na talířek a příprava našich hara na další dávky stresu a trémy při koryu iaido taikai.
Tělocvična už byla téměř připravena na závody. Mezi tím jsme tu chvilku využili ke cvičení. Závodilo se stylem K. O. žádné skupiny a pozdrav meči se prováděl pouze v prvním a v posledním zápas dne. Jako první nastoupili do K. O. zápasů čtvrtí dani, aby poté mohli být využiti jako rozhodčí. Tomáš bohužel neuspěl v prvním zápase, ale byl jako rozhodčí zaměstnán na zbytek dne. Nejdál se probojovala Pája. Ve skupině 3. Danů vybojovala krásné 2. Místo. Bětka a Filip bohužel vypadli v prvním zápase. Já jsem se dostal až do třetího zápasu, kde jsem také vypadl. Na otázku jak se dá posuzovat mezi s sebou různé školy a katy, odpovídal Andy tím, že katy jsou sice jiné, ale princip iaido je ve všech stejný. Rozhodčí se zaměřili na Ki ken tai, Metsuke, Semé.
Po závodech bylo slavnostní vyhlášení vítězů a poděkování učitelů. Následovali ukázky všech zastoupených škol. Jelikož Tenshinkan dojo cvičí pod panem Robertem Rodriguezem Sui o Ryu, tak nejpočetnější skupina byla právě tato. Následovala hromadná ukázka ostatních školy ( Muso Shinden Ryu, Tamiya Ryu, Muso Jikiden Enshin Ryu) kde cvičili lidé od 2. danu výše. Enbu pokračovalo ukázkami jodo kata jednotlivích škol, které doplnili dva hosté z ARAKI Ryu, kteří prováděli cvičení ve dvojici a bokuto a posléze s meči iaito. Celé enbu trvalo kolem hodiny a bylo zakončeno ukázkou 7. Danů, kteří jednotlivě zacvičili kata svých škol. Patrik Demuynck Tamiya Ryu a na závěr Robert Rodriguez Sui o Ryu. Pan Momiyama se na začátku omluvil a kvůli zranění ramene při enbu necvičil. Jen podotýkám, že se sensei omlouval i při výuce, ale já bych nic nepoznal. Závěrečný nástup napovídal, že se blíží konec skvělého víkendu. Proběhlo poděkování a předání darů zúčastněným učitelům. Samozřejmě velké poděkování organizátorům, protože připravenost této akce byla výborná. Od zajištění hotelu po tělocvičnu a časového plánu. Pořadatele zajistili i autobus z hotelu do tělocvičny. Byl to autobus MHD, který měl na světelné tabuli napsáno TENSHINKAN. Samozřejmě se seminář nemohl obejít bez hromadné fotky a srdečného rozloučení každého s každým.
Po všech ceremoniích jsme vyjeli směr Praha a opět jako před dvěma dny, jsme po pár hodinách dorazili do hlavního města.
Chci hrozně moc poděkovat členům výpravy za krásný víkend a hlavně Tomášovi Kynclovi, který vynaložil podle mě velké úsilí a dovezl nás do Polska a zpět a mimo jiné cvičil, vypomáhal v komisi na zkouškách, závodil a nakonec i soudcoval. Za to má můj velký dík.
Co na závěr… Není v Evropě moc závodů a seminářů tohoto typu s možností vidět pohromadě tolika odlišných škol a navíc si mezi s sebou zazávodit. Jsem velice rád, že jsem se mohl zúčastnit a těším na další ročník.
Děkuji. Vašek Máša Kokki dojo
Text: Vašek Máša
Foto: Filip Bartoš