Cca dva roky starý a zajímavý rozhovor s paní Adriana Craig, rodaččce z Českobudějovicka žíjící přes 18let v Japonsku. Věnuje se ikebaně, kaligrafii a iaidó pod ZNIR (Zen Nihon Iaido Renmei). Celý rozhovor a i série fotografií jsou na odkazu níže.
Adriana Craig: Získat respekt Japonců je velice těžké
Zde je část z rozhovoru týkající se iaidó.
Máte ale ráda i bojové umění…
Ano, další z mých lásek je samosebou tradiční japonské bojové umění iaido. Kdybych měla vysvětlit, co vlastně iaido je, tak jednoduše řečeno je to cesta duševní rovnováhy a okamžité reakce. Již tasení meče z pochvy je bojovou reakcí na okolnosti a kdekoliv jste v daný moment, jste schopen bezprostředně a adekvátně reagovat na danou situaci. Tasením meče se útok blokuje, odráží, nebo rovnou eliminuje samotný protivník. Trénink Iaida vyžaduje duševní klid a maximální soustředění. Iaido není jen trénování technik, ale je to i způsob dýchání, ovládání těla, trpělivosti a udržování si pozornosti, klidu, rozvahy…
Iaido mne naučilo se ovládat v těžkých situacích a pomohlo mi, abych si dokázala udržet svou mysl v maximální rovnováze.
Získáváte ocenění i v této oblasti…
V říjnu roku 2010 jsem reprezentovala Kanto prefekturu ve 4. danu a vyhrála zlato, a tím se stala šampionkou Japonska, což byl obrovský úspěch. Do závodu mě nominovala japonská asociace iaida. Rok předtím jsem získala stříbro, když jsem se účastnila poprvé celojaponských závodů v Osace. Předtím jsem se ale musela umístit během roku třikrát do třetího místa na závodech v Tokiu a Saitamě. V říjnu 2010 jsem složila zkoušky na 5. dan.
Ale ptala jste se na první začátky. Nebudu předstírat, že to byla procházka růžovou zahradou, hlavně v bojovém umění na vás nikdo nebere žádné ohledy. Žádné začátky nejsou lehké a ani mé nebyly, jelikož abych byla respektována ve všech oborech, které jsem studovala, musela jsem dokázat, že to myslím vážně a musely za mne mluvit výsledky.