Výstava Gejša a Samuraj v Náprstkově muzeu v Praze

Akce, Galerie, Historie Add comments

Od října 2010 do dubna 2011 je v Praze možno shlédnout v Náprstkově muzeu výstavu věnovanou gejšám a samurajům. Lze vidět jedno samurajské brnění, odhaduju cca 30 mečových souprav a čepelí, dále asi 500 mečových záštit a další samurajské vybavení a oblečení, svitky a jiné věci. Pak je možno vidět x věcí z denní potřeby gejš – jako kimona, hudební nástroje, polštáře, dýmky, čajové a jídelní soupravy, jehlice do vlasů, hřebínky atd. atd. V dalším sále jsou vystaveny různé dřevoryty a tušové malby, které mě upoutaly svojím detailním zpracováním. Ke všem artefaktům výstavy lze nalézt nestručné popisky, takže lze strávit na výstavě lehce i půl dne.

Přiznám se, že jsem především fotil samurajskou část a vše bylo foceno přes sklo. Mečové zášity jsem nefotil, jelikož se dá koupit DVD s katalogem záštit ( cena myslím 200 Kč ), kde jsou cuby zachyceny s fotkami, popisem i vysvětleními. Katalog k výstavě je též k dispozici, ale cenu nevím. Také jsem nevyfotil nic z místnosti, kde jsou kresby, tušové malby a dřevoryty.
Osobně mě nejvíc na výstavě zaujalo detailní zpracování součástek na soupravách a cubách a pak také samotné čepele. Jak bylo uvedeno v informacích k výstavě, tak v minulých letech byly restaurovány Viktorem Hasuhanou a ohledně toho se na popiscích k čepelím objevují komentáře o původním stavu či průběhu restaurování. Některé čepele si nesou pozůstatky z bojů (záseky či zřejmě poškození od hrotů šípů). U několika čepelí mě překvapila jejich velká robustnost u hřbetu. Na jiných zase to, co se na nich objevuje pod různým úhlem pohledu pod perfektním nasvícením ve vitrínách. Na některých bylo vidět, že jejich ostří je již „unavené“ a v historii si prošly svým. Kdyby uměly mluvit, tak by pověděly svoje příběhy… Upoutaly především mojí pozornost čepele ve vitrínách pod číslem 1(wakizaši z období Tenšó s podpisem Bišú Osafune Tadamicu), č.2 (kótó katana z období Muromači, podpis Bišú no kuni Osafune Sukesada) a č.4 (kótó katana z období Muromači, podpis Izumi no kami Kanemicu) . Pokoušel jsem se zachytit textury čepelí při focení, ale více méně bez úspěchu.

Ještě se vrátím ke koširae mečů. Přišlo mi, že na rukojetích byly hodně robustní ozdoby (menuki) – jedno s kaprem je vidět na fotkách. Samozřejmě vše krásně řemeslně zpracované s malými detaily. Pod opletem na rukojetích byly velmi výrazné, velké a symetrické výstupky (kameny) na same (kůži z rejnoka). Některé saji jako by svítily, zřejmě ve svém laku měly nějaké přímesy, či částečky něčeho, co jinak láme či odráží světlo.

Na zbroji jsem také obdivoval řemeslné detaily a udělal několik fotek. Zbroj pokrývala větší část těla toho, kdo ji nosil a nebylo chráněné snad jen podpaždí, vnitřní strana předloktí a místa kolem krku a hlavy pod helmou a též možná zespodu podbřišek.

Toť stručně o výstavě. Vidět vše na živo je určitě lepší. Níže jsou nějaké fotky z výstavy, co jsem nafotil. Fotky byly zmenšeny pro web na velikost 50kB/fotka. V původní velikosti fotky (cca 2,5 MB/fotka) jsem ochoten dát komukoliv a pro jakékoliv užívání – kontakt přes komentáře k článku.

IMG_3412.JPG

Obrázek 4 z 60

vlpravo čepele, vlevo cuby, vzadu sál věnovaný gejšám


Briza

Comments are closed.