Dneska zase trocha historie – snad to není na škodu 🙂 Objevil jsem na fóru e-budo.com ( http://www.e-budo.com/forum/showthread.php?t=634 ) citaci článku z deníku Nippon Times z 28.srpna 1945. V tomto článku jsou citovány názory Nakajamy Hakuda ohledně chování a přijmutí porážky Japonska v 2.světové válce. Dnem, kdy vyšel tento článek v novinách – 28.8.1945 začala Spojenecká vojska obsazovat japonské ostrovy. Také uplynulo 13 dní od oznámení kapitulace Japonska cisařem Hirohitem ( 15. srpna 1945 ), což se stalo po svržení atomových bomb na Hirošimu (6.srpna 1945) a Nagasaki (9.srpna 1945).

Zde je můj překlad:
Nippon Times. Úterý, Srpen 28, 1945, odstavec 2, sloupec 6
———
LIDÉ VYZVÁNI, ABY PROJEVILI VELKOU PODSTATU BUŠIDÓ
———
Musíme Čelit Příchodu Spojeneckých Vojsk s Důstojností a Snášenlivostí
————-
Musíme čelit příchodu Spojeneckých vojsk s důstojností a snášenlivostí – s tímto myšlením, které vedlo samuraje bojovat v dávných dobách do bitvy se vší vážností, ale jakmile uznal porážku, ukázal šlechetnost srdce – nikdy nehloubat nad tím, co skončilo. To je postoj šermířského mistra Hiromiči [Hakudo] Nakajamy, který říká:

„Nemá smysl probírat se tím, co je minulostí a co se stalo. Je slabošské přemítat o událostech z minulosti. Za starých časů, samuraj nikdy nemluvil o tom, co skončilo. Bojoval se vší vážností proti svému nepříteli, ale jakmile uznal porážku, tak cesta opravdového samuraje byla, mít rád své nepřátele s láskou větší než před bojem.“

„V šermu nazýváme toto myšlení „ohen“ čili přizpůsobit sama sebe ke proměně. Jinými slovy, to je stav uvědomění a uznání přirozeného chodu věcí, všichni kolem se vzdali usilí a je dosaženo stavu prázdnoty. To vyžaduje šlechetnost srdce. To je hlavní smysl umění šermu. Musíme uvítat Spojenecké vojsko s právě takovým myšlením. Včera byli nepřátelé, ale dnes již nejsou. Pokud na ně nemůžeme myslet jinak než jako na nepřátele, pak nemůžeme říci, že jsme skutečně porozuměli podstatě bušidó.“

„Pokud existuje nejnepatrnější pocit zlosti – pak bude uchován v našich srdcích a nemůžeme přijmout tolerantní náhled, odrazí se to v projevech našeho zevnějšku a postojích a dáváme tak důvod ostatním, aby na nás nahlíželi jako na opovržení hodné. Věřím, že velikost národa spočívá v jeho tolerantním (snášenlivém) postoji.“

V Ostravě vznikl nový oddíl Sakura Dojo ( www.sakuradojo.cz ) a pozval na první únorový víkend Vláďu Hyndráka, aby u nich vedl seminář iaidó. Na seminář dorazili mimo Ostraváků další iaidisté i aikidisté z Polska, Zlína, Českých Budějovic. Ze známějších tváří kolem iaidó přijeli také z Prahy/Hradce Králové Tomáš Kyncl a Pavla Štěpánová a z polského Rybnika přijel Adam Majchrzak, jenž pravidelně sbírá ocenění na ME v iaidó. Celkem nás bylo asi tak 20-25 lidí. Dá se řící, že na semináři byli začátečnící i pokročilejší a tak výuka probíhala pěkně od podlahy, což jak se mi zdálo, nebylo vůbec na škodu.

První část sobotního cvičení vyplnil vyčerpávající výklad a demonstrace kihonu. Za sebe můžu říct, že spoustu probíraných věcí jsem slyšel, viděl nebo jim porozuměl právě až tam. Je to možná tím, že tam byl čas a prostor spoustu těch věcí vysvětlit. Tahle skutečnost a možnost toho více nacvičit během kratší doby může být důvod, proč jezdit na Vláďovo semináře, i když s ním člověk cvičí intenzivně v Kokki dódžó. Na základě toho jsem našel další věci, v nichž vidím svoje mezery při cvičení – osobně pro mě je to práce s boky, uvolnění boků, aby si „sedly“ a postoje byly pevné, „plnění-používání“ tandenu, udržení a demonstrace zanšinu po celou dobu kata a odstranění „nidoburi“ – mimo jiných samozřejmě :-).

Zbytek soboty a celou neděli se vysvětlovaly a cvičily ZNKR Seitei iai kata. Občas dle potřeby situace semináře se cvičilo s bokutó ve dvojicích. Také nám byly nabídnuty různé figle a poznatky, jak lépe cvičit to nebo ono, tak jak to Vláďovi ukázal pana Harada. Také zmiňoval další věci pocházející od pana Saita (první japonský Vláďův učitel), Šizufumi Išida (hlava Šinbukan dódžó a učitel, jenž hodně vyučuje iaidó v Evropě), Rjúčira Akaie (Japonec, jenž 2 roky žil a cvičil iaidó v Budějovicích). Občas něco doplnil nebo řekl svůj pohled Tomáš Kyncl, jak to zná od jiných učitelů z Japonska. Vysvětlovaly se také poučky z kaligrafie, významy různých japonských výrazů a další věci kolem iaidó, budó a tak si všichni přišli určitě na své a zase se posunuli ve svém provedení iaidó dál.
Zajímavý byl také návod Tomáše Kyncla jak si vést a používat poznámky ze seminářů. Pokusím se popsat o co jde: Po tréninku či semináři si udělat poznámky o věcech, které by si měl člověk opravit. Pracovat na nich do příštího tréninku a připomenout si je z poznámek cestou na další trenink. Během cvičení na tréninku se právě soustředit na opravované věci a jejich nápravu. Je to způsob, jak se neustále zlepšovat.

Vláďa také několikrát zmiňoval a odkazoval na dokument o iaidó, kde různí hanši a kjóši učitelé a zejména pan Kišimoto vysvětlují některé otázky a skutečnosti kolem iaidó a používání meče. Odkazy na 5 částí tohoto dokumentu na youtube jsou níže v textu.

Na semináři panovala přátelská atmosféra, výtečná organizace – za což patří díky organizátorům, jenž na úkor vlastního pohodlí a i vlastního cvičení zajišťovali chod celé akce. Dle průběhu akce i ohlasů lze tedy usoudit, že to zřejmě asi nebyl poslední seminář iaidó v Ostravě.

Odkazy na zmiňovaný dokument o iaido:
Část 1: http://www.youtube.com/watch?v=r8f-CHGlTao
Část 2: http://www.youtube.com/watch?v=dshbBFBwky4
Část 3: http://www.youtube.com/watch?v=h8JPtimtXLk
Část 4: http://www.youtube.com/watch?v=5ajS4pjWEuo
Část 5: http://www.youtube.com/watch?v=XEdV0tA8Aa0

Zde je ještě jedno video, které Vláďa zmiňoval během semináře, kde pan Harada vysvětluje význam výměny nohou a vůbec iai goši:
http://www.youtube.com/watch?v=-RpMSEaMaWg

Adam Zbijowski ze Sakura dojo poslal pár fotek ze semináře, zde jsou:

[Show as slideshow]

Briza